20180110

Music obsession: 20180110

  Henlo ma frens~
  Tak za chvíli tu máme konec 1. pololetí a já si sotva stíhám doplňovat známky, haha! A místo toho, abych si je rychle dodělala, tak zevluju a sjíždím seriály, abych utekla svým dospěláckým povinnostem. Ta škola mě tak neskutečně nudí, unavuje a leze na nervy, že se z toho musím doslova přežírat. Bohužel to zašlo tak daleko, že mám břicho větší než svoje malý kozy. [insert smutný smajlík]
Dneska byl u nás den otevřených dveří, takže zíralo nemálo bažantů, ale jsem zvědavá, jestli letos do prváku bude nějaká asiatka, abych si udělala tomodači. Krom toho k nám přestupují dvě holčiny, takže ten čtvrťák bude ještě zajímavý. 

INFINITE - Tell Me
Čerstvý comeback a nemůžu se týhle písničky nabažit. Je fakt že na první poslech mě zas tak nezaujala, ale protože je to INFINITE, tak jsem si ji pouštěla tolikrát, až se mi fakt zalíbila a teď na ni závislačím, dokud se mi neohraje. Jen mi tam chybí Hoyův hlas.


Block B - Don't leave
Taky čerstvý comeback a prostě... a-ha i love iit. Zico tam má podle mě nejlepší část, ale za to slyšet JiHoonův hluboký hlas na závěr je zkrátka pecka! Block B jsou prostě experti na pomalý písničky.


PENTAGON - RUNAWAY
Ach. Můj. Bože. Slyšela jsem ji nesčetně krát a i přes tolik poslechů mi nestačí. Tahle písnička je momentálně mojí nejvíc fav, nejvíc srdcovka v korejským popu. E-Dawn je nejvíc kůl a hot in the universe. Poslouchala bych Runaway během jakýkoliv chvilky. [srdíčka insert INTENSIFIES]


andymori - Weapons of Mass Destruction
Totálně ujíždím na japonským indie a andymori patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších kapel. Bohužel se rozpadli už před nějakou dobou a řekla bych, že japonská hudba jako taková není v zahraničí tolik známá, proto je tu video v akustický verzi v hodně low kvalitě, ale nejlepší kterou jsem našla. Příště se o andymori ale víc rozepíšu. Jen tahle píseň... poslouchala bych ji furt. I kdybych ji měla poslouchat každý den tak mě nikdy neomrzí. Jsem špatná ve vyjadřování, takže nedokážu co nejblíž popsat vztah, který mám k téhle písni. Ale z nějakýho důvodu pro mě znamená šíleně hodně.


B.A.P - HANDS UP
Ugh. Už od prvního poslechu jsem z toho brutálně *píp*. Zalíbila se dokonce i spolužačce, která k-pop neposlouchá. Zelo ve videoklipu prostě válí jako vždycky, mač hartu, mač laf. :3

loan.

20171108

Odchod z blog.cz


  Tak jsem se nakonec přidala i já.
Vůbec mě to netěší, naopak mě to mrzí. Protože na blog.cz jsem byla vlastně v období jeho vzestupu, dá-li se to tak nazvat. Bloguji prakticky od základní školy kdy jsem byla tak ve třetí třídě. Vyměnila jsem taky spousty adres, než jsem se konečně dostala tam, kde jsem byla a kde jsem teď.
  Ostatně... jako svůj první skutečný blog považuji tento. Ty předchozí bych spíše nazvala takovým experimentem. Tenhle blog (viz odkaz) jsem měla od roku 2012 až dodnes. S blogováním nekončím a budu v tom pokračovat i v budoucnu. Akorát s tím rozdílem, že je teď na jiné doméně a na jiné adrese.
  Proč jsem se ale i já nakonec rozhodla opustit blog.cz?
  Důvody, které mě k tomu vedly, jsou různé. Nikdy jsem se ani nijak zvlášť nezajímala kdo vede celou doménu a jakž takž ji drží pohromadě. Ale s příchodem Báry, která nastoupila místo Standy, začal server padat hodně rychle. Zdaleka jsem nebyla jediná, kdo si neustále stěžoval, že galerie nefunguje. To a to se nezobrazuje tak jak má. Fajn, galerii jsem překousla. Pak tu byli devíti blokové reklamy na různý hovadiny, které překrývaly většinu blogu a vmísily se i do článků. Vyřešila jsem to adblockem, stačilo když ty reklamy nevidím já. Poslední kapka bylo přihlašování. Za den jsem se přihlásila klidně dvacet krát, jen abych napsala jeden zatracenej článek. Musela jsem pracovat rychle, protože když jsem blog nechala dlouho stát, opět mě to odhlásilo. Někdy jsem nebyla pryč ani minutu a chtělo to po mně opět přihlašovací údaje. Občas byl fakticky zázrak, když se mi podařilo napsat víc než jedno slovo.
  Tenhle stereotyp jel asi tak dva možná tři měsíce. Pokračovala jsem v marné naději, že to brzy opraví. Ale začalo mě to vytáčet úplně, že jsem na blog.cz přestala chodit a po týdnu se rozhodla, že blog přemístím na jinou a spolehlivější doménu. A tak se i stalo. Z toho důvodu taky píšu vysvětlení sem a ne na starou adresu.
  Nová vedoucí blog.cz ani neodpovídá na zprávy, takže je zbytečné si tam na něco stěžovat. Místo toho jsem raději přešla na jiné místo co nejrychleji. Blogger má sice taky své mouchy, ale aspoň funguje na rozdíl od již milionkrát zmíněné domény.
loan.